Občas se mi to stane. Takový ten pocit, kdy sami pochybujete nad svojí vlastní "normálností" :))) Jestli něco bylo "ujetý" nebo ještě "ujetější".
Největší "úlety" bývají sny.
Solidní hovadina, která se mi zdála, se odehrála kdysi dávno v době, kdy jsem měla těsně před zkouškami autoškoly. A protože jsem ze závěrečný zkoušky měla pořádně na*ráno, provázely mě různé sny... (kromě toho, že jsem se budila v potu a hrůze, když jsem ve snu skládala teoretický test, a nevěděla jsem ani jednu otázku, z čehož jednu si pamatuju doteď, zněla: "Co včera snídal Karel Gott?" a já se slzama v očích a s pocitem, že celá autoškola je v háji odpovídala: "nevím, asi vajíčka".)
Největší mazec se mi ale zdál, když "jakože" nadešel ten s hrůzou očekávaný den, usedli jsme do auta, vedle mě si sedl pan komisař, a k mému překvapení (i v tom snu mi to přišlo divný) si na zadní sedadlo sedl můj trenér od koní, Vladimír Tretera.
Průběh jízdy si nepamatuju, pak akorát vím, že jsme zastavili na nějaké cestě, a já pohlédla na komisaře, a čekala na jeho ortel, jestli jakože splnila nebo nesplnila. Než komisař stačil cokoli říct, se ze zadu ozval Laďa se slovy: " Bylo tam málo šporny, takže nic..."
:)))
Jednou jsem jen tak mimochodem zapnula TV a zrovna dávali nějaký přenos letních olympijských her, a zrovna řecko-římský zápas. Nevím, jestli to ve mě nechalo tak silnej emoční zážitek, protože ještě tu noc se mi zdála další, tentokrát snad největší HOVADINA mého života :)
Sen začíná tím, že se PROBUDÍM uprostřed obrovské haly, něco jako SAZKA arena, všude nade mnou rozvášněný řvoucí dav, a já ležím na nějaké žíněnce :-)
Pak přes řvoucí dav uslyším komentátora, jak říká : " … a nyní nastupuje největší favoritka řecko-římského (co to doprdele ???) zápasu Ludmila Slavíková, a proti ní nastoupí Velký Bobo."
Jsem v šoku, vůbec nic nechápu, mžourám, rozhlížím se, žíněnka smrdí (může vůbec žíněnka ve snu smrdět ?) a v tom uvidím, jak z druhýho konce té "arény" se rozevře opona a Velký Bobo v podobě asi třísetkilovýho bojovníka sumó v roušce s řevem běží směrem ke mně, špeky mu kmitají, a bije se do prsou jako gorila.
Znáte ten pocit, kdy se vás zmocní taková hrůza, že se opotíte až na prdeli? (může se vůbec člověk ve snu opotit na prdeli?)
Ale sen pokračuje dál, a komentátor vzrušeně křičí do mikrfonu: „…po mnoha a mnoha letech tréninku ( ???!!!) se reprezentantce České Republiky podařilo hájit barvy její země na olympiádě...." a mezitím ten chlap běží přímo na mě, dusá tak, že se třese země, všude kolem mě sedí lidi, co mají z nějakého důvodu NALITO, buď víno nebo pivo…a zatímco se chlap s dusotem přibližuje, já sleduju, jak se jim ve sklínkách třese hladinka...
..neváhám ani vteřinu a dávám se na útěk, utíkám podél té arény, na kterým je nápis LONGINES :-) (do prdele, do prdele!!!) ….v davu to pronikavě zašumí...do toho komentátor : " ….vidíme něco nevídaného, Ludmila Slavíková zbaběle utíká před svým soupeřem?!"
Ale mě je to v té chvíli jedno, ohlížím se po tom chlapovi, který je mi v patách, snažím se prolézt mezi napnutými lany toho ringu mezi diváky, ale oni mě vhazují zpátky.
Mezi nimi je dokonce i moje vlastní maminka, která mi říká: " Rocky :-)))))))) !! nevzdávej to!" :)))
Následuje střih. Chvilku černo. Dál sen pokračuje v jakési šatně, kam jsem utekla. Z chodbičky slyším rozhlas, ze kterého se ozývá: "Tady Lucie Borhyová a Rey Koranteng vám přinášejí přímý vstup do vysílání, největším fiaskem byla účast Ludmily Slavíkové na letošních olympijských hrách, kdy svou zbabělostí zostudila celý český národ..."
A to už řvu, fakt řvu a slzy jak hrachy se mi koulejí po tvářích… a přemýšlím, že jsem mohla zkusit toho chlapa aspoň TROŠKU FLÁKNOUT. A až pak zdrhnout. Přemýšlím, jestli tu hrůzu bude dávat na web i EquiTV, a obávám se toho, že jo.
Když už myslím, že nemůže být hůř, otevřou se dveře od šatny, (na kterých je nápis DYCKY MOST!) a v nich stojí Šebrle :-)) nahej, jenom s ručníkem kolem pasu :-)) a povídá mi: "…Liduno, za to, že jsi udělala takovou ostudu, už s tebou odteď nikdy nechci nic mít!" a práskne dveřma...
Ne, nechcete se ráno vzbudit vlastním zoufalým řevem: "Romane Romane, dej mi ještě jednu příležitost!" Ne…to fakt nechcete :D