I am what I am :-)
Když se před několika lety naše cesty poprvé střetly, proklínala jsem pánaboha, za co mě trestá. TO chrochtající, naprosto neovladatelné COSI, bylo neustále vzteklé do nepříčetnosti. Období kdy mi tekl studený pot po zádech, slzy po tvářích a krev z rozervaných rukou odkapávala na zem, moje stavy naprosté deprese a frustrace provázely věty : „ tohle já neujezdím…“
Období, kdy mě paralyzoval strach, kdy TOMU lezlo bělmo z očí, kdy se TO „někam“ řítilo do prostoru, naprosto neovladatelné, a vycházely z toho jen zvuky, ze kterých tuhnula krev v žilách.
Období, kdy mnou cloumal vztek, proč zrovna já musím jezdit na TOMHLE, co jsem komu udělala….
Dnes už vím (ačkoli jsem tomu tenkrát nevěřila, a proklínala jsem den, kdy jsem tě poprvé spatřila), že jsi to nejlepší, co mě kdy potkalo, protože koně jako jsi ty člověk potká jen jednou za život…. jsi jaká jsi, jsi zvláštní, jsi jedinečná, jsi SVÁ, jsi problematická, jsi specifická a vymykáš se úplně všemu co se dá nazvat "normální" ... a já jsem byla první, kdo se tě nesnažil změnit a zlomit.
Jsi fenomenální skokanka. Každé závody mě o tom přesvědčuješ zase a znova. Možná to byl osud, který nás tenkrát svedl dohromady. Každopádně jsi byla to nejlepší, co mě kdy potkalo....